Obsah

Budoucnost vody

Má za úkol nalézt odpovědi na následující otázky spojené se suchem a nedostatkem vody:

Kolik budeme mít v budoucnu v řekách, přehradách i v podzemí vody?
Zmenší se její množství, když bude za většího tepla vyšší výpar i požadavky rostlin?
A o kolik bude vody méně?
O kolik více vody budeme za většího tepla potřebovat?
Kde vzniknou oblasti s nedostatkem vody?

Pomocí matematického modelu pohybu vody v krajině budou simulovány podmínky v době postupujícího oteplování v následujících desetiletích. Tedy úbytek vody následkem jiného, hlavně teplejšího, počasí.

Bude připravena prognóza potřeb vody k roku 2050, a to až na úrovni jednotlivých krajů. Zkoumány budou požadavky energetiky, zemědělství, průmyslu a taky obyvatel.

Porovnáním výsledků úbytku vody v krajině na jedné straně a zvýšených požadavků celé společnosti na straně druhé tak budou zjištěny oblasti, kde bude hrozit nedostatek vody.

Voda a krajina

Úkolem bude nalezení vhodných opatření v krajině v době změny klimatu. Výzkum bude zaměřen na sucho i na přívalové povodně. Ty jsou, jak víme, nebezpečné pro životy i zdraví. Mohou se vyskytnout hlavně na malých potocích a říčkách, někdy ale k zaplavení domů dojde ještě před tím, než voda dosáhne vodního toku, tedy přímo vodou z polí a luk. Z posledních událostí víme, že někdy jde doslova o život, o majetkových a jiných škodách nemluvě. Hledat se budou odpovědi hlavně na následující otázky:

Jak budou účinná současná opatření proti povodním či suchu – třeba malé nebo suché nádrže – v podmínkách změny klimatu?
Jak navrhnout opatření či doplnit jejich systém tak, aby byl co nejvíce užitečný za sucha, při povodních i jinak? Vždyť malá nádrž může být zásobárnou pro požární vodu, může být místem pro koupání i vhodným ochlazujícím biotopem. Všechny tyto vlastnosti se mohou hodit v dobách, kdy má být daleko více vln veder ale také přívalových dešťů.
Jak taková opatření proti povodním i suchu navrhnout co nejlépe a ještě za rozumnou částku?
Jak zjistit vliv těchto technických staveb na přírodu – potoky, řeky i krajinu? Dají se tyto technické stavby navrhnout tak aby přírodní stav dokonce zlepšily?

Voda pro lidi

Úkolem je nalezení vhodných opatření pro zásobování vodou v oblastech, kde bude v budoucnu scházet. Posouzeny budou opatření jako:

  • převody vody pomocí náhonů a potrubí mezi místy, kde je jí přebytek, do míst, kde chybí,
  • umělá infiltrace čili zasakování povrchových vod do podzemních – uložení si vody v době, kdy přebývá na období sucha,
  • navýšení objemu vody ve stávajících nádržích, zřízení zásobního objemu v dosud suchých nádržích, lepší manipulační řády nádrží, modelování jakosti vody v nádržích,
  • výstavba nových malých nádrží nebo obnova původních,
  • lepší způsob péče o zdroje podzemních vod – úprava hospodaření jejich v ochranných pásmech,
  • no a také výstavba nových údolních nádrží – přehrad. Ta je často diskutovanou otázkou. Pro umístění přehrad jsou v krajině určená místa. Ta jsou vhodná z hlediska množství vody, tvaru terénu, geologického podloží. Odborně se jim říká „lokality pro akumulaci povrchových vod“. No a jejich posouzení bude jednou z nejsledovanějších částí projektu.

V rámci balíčku bude také na vybraném pilotním území navrženo a mezi sebou posouzeno několik různých systémů opatření. Vyhodnocena bude jejich ekonomika, vliv na přírodu, přínosy pro zásobování vodou či rekreaci.

Voda a průmysl

Má za úkol hledat způsoby jak omezit množství odpadních vod z průmyslu, lépe a levněji je čistit. Zaměří se na výskyt nebezpečných a zvlášť nebezpečných látek v odpadních vodách, což jsou kategorie škodlivin sledované nejen z národní, ale i z evropské úrovně. Bude posouzena úroveň čistíren odpadních vod, zda odpovídají moderním požadavkům a jsou na nich použity poslední a nejlepší technologie. Zvláštní pozornost bude věnovaná těm průmyslovým odpadním vodám, které jsou vypouštěné do městských kanalizací. Městské čistírny, kde tyto vody přitečou, potom nejsou zpravidla dobře uzpůsobeny k jejich čištění a je nutné připravit návrh na jejich doplnění či úpravu.

Čistější voda

Zlepšení kvality vody v řekách, přehradách a rybnících není pořád dostatečné. Co za tím je? Mohou za to více města a průmysl nebo pole a zemědělství anebo dokonce znečištění z ovzduší? Odpovědi na tyto otázky již nejsou tak jednoduché, jako v minulosti, kdy byly zdroje znečištění jasně viditelné. Právě hledáním toho, odkud dnes přichází rozhodující část znečištění do našich vod, jakou cestou a v jakém množství, se bude zabývat tento balíček.

Víte například, co je to u vodohospodářů fingerprinting? Užijete překladač a zjistíte, že jde o otisky prstů. Ano, každý znečišťovatel za sebou v řece zanechá svůj typický otisk, určitou kombinaci chemických látek a jejich množství. A to je možnost, jak původce znečištění dohledat. Právě databáze takovýchto otisků bude jedním z výstupů projektu.

Většina sledování jakosti vod se odehrává v pěkném počasí. Kdo by taky při odběrech mokl, že? Co se ale děje za deště? Čistírny odpadních vod nemohou za dešťů zpracovat všechno a do funkce se dostávají odlehčovací potrubí před čistírnou. Co se všechno v takových případech vypláchne? Někde jsou zvláštní kanalizace jen pro dešťovou vodu. Po dešti však z těchto výustí rozhodně neteče čistá dešťová voda. Co obsahuje taková kalná a často olejovými fleky přibarvená voda? Další z otázek tohoto směru výzkumu.

Vodní živočichové

Tento balíček se zabývá těmi, kteří ve vodě žijí – rybami, raky, plži a dalšími živočichy. V řekách například ubývá ryb, které rády žijí v proudu. Mohou za to technické úpravy řek, znečištění vody nebo úbytek vody za dlouhodobého sucha? Tyto otázky a také, jak ohroženým rybám pomoci, je obsahem první části tohoto balíčku.

Další částí bude zaměření na často opomíjené malé vodní toky v zemědělské krajině. Také zde je ve světě sledován úbytek mnoha druhů. Platí to i u nás? Kterých druhů se to týká? Mohou za to pesticidy, jiné látky anebo technické úpravy těchto potoků?

Také další část výzkumu se věnuje drobným tokům, hlavně těm, které byly zbytečně upraveny. O kolik více živin zachytí potok v přírodním stavu, oproti potoku více méně betonovému? O kolik více živočichů by bylo v přírodním toku? Kde navracet toky do přírodního stavu nejdříve, aby z toho byl co největší efekt? To jsou otázky pro tuto část.

Nejen podélné opevnění toku může způsobit vodním obyvatelům spoustu problémů. Ale také stavby příčné, které jim zabraňují v cestování za potravou a rozmnožováním, jezy a podobně. Jak ale rybám pomohly dosud postavené rybí přechody přes tyto jezy? Jsou pro živočichy přínosem? Do jaké míry fungují? Jak je nejlépe stavět? Součástí výzkumu bude i experimentální rybí přechod, na kterém se bude zkoušet jeho provedení – sklon, šířka, štěrbiny pro tok vody a tak dále, aby byl pro ryby co nejvíc průchodný. Vrátily se díky novým rybím přechodům dříve vymizelé druhy do největší řek?  Jak nejlépe sledovat přesuny – migraci ryb, jejich množství, stáří, zdravotní stav? Které toky potřebují v průchodnosti nejvíce pomoct? To jsou hlavní otázky tohoto okruhu prací.

Jiný okruh se zabývá našimi nejvzácnějšími vodními živočichy a rostlinami – tzv. prioritními a zvlášť chráněnými druhy. Bude se zkoumat, jak je nejlépe chránit, jaká opatření pro to udělat v chráněných územích, kde žijí. Jak co nejlépe připravit záchranné programy, pokud jsou potřeba.